Otrava psa
Jak poznáme, že náš pes je otráven
Případy otravy psů způsobené ať už úmyslným zaviněním cizí osobou či naprostým nedopatřením v domácnosti majitele, se v poslední době vyskytují stále častěji. O tzv. „travičích“ slýcháme z médií, v parcích a na ostatních místech, kde se milovníci psů běžně setkávají, a v obavách řešíme, jak se takovému nebezpečí vyhnout. Následující informace nám pomohou ujasnit si, které toxiny opravdu ohrožují životy našich čtyřnohých společníků a jakým způsobem se do jejich organismu mohou dostat.
Mám podezření, že můj pes je otrávený
Majitelé často přicházejí na veterinární kliniku ve stresu a dožadují se akutního příjmu s tím, že jejich pes je stoprocentně otrávený. Příčinou takového smýšlení bývá zvracení a krvavý průjem v souvislosti s panikou vyvolanou afektovanou medializací problematiky. Důležité je ujasnit si, jaké konkrétní příznaky signalizují otravu a kdy se jedná např. o silný průběh infekčního onemocnění zažívacího traktu s rychlým nástupem, či závažnou orgánovou poruchu způsobenou třeba i nádorovým onemocněním.
Toxické látky nejčastěji způsobující otravu:
- jed na slimáky (komerčně nazývaný Vanish)
- jed na hlodavce – kumarin působící antikoagulačně - narušuje krevní srážlivost
- fridex – obsahuje vysoce toxický sladký etylenglykol
- Mezi další nebezpečí patří v domácnostech běžně dostupná čokoláda – obsahuje kofein a teobromin ve větším množství toxický pro organismus psa (v závislosti na jeho hmotnosti), kynuté těsto – otrava produkty aerobního kvašení, zkažené potraviny – toxiny plísní, hnojiva, barvy, laky, těžké kovy a další chemikálie
Toxická látka se do organismu zvířete může dostat třemi cestami – pozřením, kontaktem s pokožkou či sliznicí a vdechnutím. V některých případech způsobí nejprve lokální reakci v místě kontaktu, poté se krevním oběhem rozšíří do vnitřních orgánů (např. játra, mozek, ledviny) kde následně způsobí nevratné poškození ohrožující psa na životě.
Příznaky otravy u psů
Je třeba mít na paměti, že období od kontaktu psa s toxickou látkou do projevu prvních viditelných příznaků může trvat hodiny, dny ale i týdny. Příznaky jsou velice různorodé a odvíjí se od typu a množství toxické látky.
Všeobecně lze pozorovat apatii, nechutenství, malátnost, křeče či záškuby, zvracení i průjem, rozšíření i zúžení očních zornic, poruchy koordinace, zvýšené slinění, dušnost a specificky pro kumarinové jedy (jedy na hubení hlodavců) je typické krvácení z tělních otvorů.
První pomoc u psa při pozření jedovaté látky
Účelem první pomoci je co nejrychlejší zamezení vstřebání toxické látky do organismu. Následně by měla být provedena tzv. neutralizace toxinu pod vedením veterinárních lékaře. Jakmile majitel zjistí, že pes pozřel konkrétní chemikálii, návnadu, či jinou nebezpečnou látku, je třeba vyvolat zvracení a tak vyprázdnit obsah žaludku. V domácím prostředí lze použít peroxid vodíku – max. 3% roztok v dávce 1 - 2 ml/kg živé hmotnosti, nebo extrémně slanou vodu, či hořčici rozmíchanou ve vodě s lžičkou jedlé sody podávanou na kořen jazyka.
Poté je třeba dopravit zvíře k veterinárnímu lékaři, a pokud je to možné, vzít také vzorek chemického přípravku, potraviny či návnady. U chemikálií a návnad je však třeba dbát vysoké opatrnosti při manipulaci a použít ochranné rukavice, igelitový sáček či jinou dostupnou barieru, protože kontakt s toxickou látkou je stejně tak nebezpečný i pro člověka.
Jak psy ochránit proti otravě
Největší a těžko předvídatelné nebezpečí představují opravdu návnady umístěné v parcích, kolem venčících prostranství, i přímo hozené do zahrady majitele psa. Jedy bývají často umístěny v mase a uzeninách, ale také v piškotech či pečivu. Traviči si také neuvědomují, že svým jednáním ohrožují i životy malých dětí, kterých je v parcích leckdy více než psů.
Všeobecně lze doporučit vyvarování se přímému kontaktu s podezřelými zbytky potravin a jejich zneškodnění s použitím ochranných pomůcek. Za tímto účelem lze kontaktovat příslušné orgány správy parku, či prostoru, kde k venčení dochází. Obecně je vhodné pamatovat na zvýšení informovanosti ostatních pejskařů, avšak racionálním způsobem a na základě podložených důkazů, kdy analýza návnady rozhodně prokázala přítomnost toxické látky.
U extrémně žravých psů je vhodný ochranný košík v průběhu venčení a to bohužel i na vlastní zahradě ve chvíli, kdy dochází k nálezům návnad či prokázaným otravám psů v sousedství. Společné chvíle s čtyřnohým společníkem by měly každému majiteli působit radost a nikoliv nepřetržitou starost o jeho život. Proto je důležité především zachovat chladnou hlavu, být na určité nebezpečí připraven a dopředu mít promyšleno jak konkrétní situaci co nejrychleji řešit.
Autorka: Hana Kopáčová